Naše historie
Chovatelská stanice „z Petrovy pálenky“ vznikla dnem 29.4.1999, kdy byl mezinárodně registrován chráněný název naší chovatelské stanice. V té době však u nás žilo již několik členů kokří smečky.
Prvním psem (kokrem), který u nás žil, byl černý s pálením Deny z Hořenuše. Chovat kokry, v té době pouze kokra mít, jsem se pevně rozhodl dne 21.7.1997 a to v den, kdy jsem si Denyho zadával. Ten den Denymu byly pouhé dva dny.
Tehdy mi bylo jedno, zda můj vysněný pes bude opravdu psem nebo fenou, zda bude mít ambice účastnit se výstav či schopen loveckého vedení. Chtěl jsem prostě anglického kokršpaněla, opravdového anglického kokršpaněla s průkazem původu, ale hlavně anglického kokršpaněla snad té nejkrásnější barvy, černé s pálením.
Chtěl bych na tomto místě poděkovat lidem, kteří mě nasměrovali správným směrem a to hlavně: pí. Dagmar Marouškové, která mě utvrdila v názoru, že kokr je ten pravý pes a dlouho si se mnou povídala o kráse tohoto plemene a pomohla mi mého vysněného kokříka sehnat, p. Petru Studeníkovi (Black Petrs), který dal kontakt na chovatele kokrů černých s pálením a později (i v současné době) mi moc pomohl a stále pomáhá svými radami, Vlastě Šprňové (z Hořenuše) u které se Deny narodil, chovatelce, která mi velmi pomohla v počátcích našeho soužití, pí. Zdeně Komárkové, která mi byla společně s Dášou Marouškovou nápomocna při prvním loveckém výcviku, Josefu Ouzkému (Boy Pepinos), který zpočátku upravoval naše psy, dále Radce Popkové (Brakemon), Zoji Schonigerové (Schönez), Pavlu Šulckovi (z Vejminku), který mi také velmi pomohl svými radami a svou pomocí a dalším za jejich cenné rady a jejich úspěchy, které jsou mým příkladem, vzorem a motorem v další chovatelské práci. Můj dík patří samozřejmě i naší rodině, bez které bych se tomuto koníčku nemohl naplno věnovat, která mi poskytla své zázemí a která mi je nápomocna ve všech situacích, jenž se v minulosti vyskytly a v budoucnu určitě ještě vyskytnou.
Velký den D nastal 19.9.1997, kdy jsem si Denynka dovezl domů. Stále si ještě vybavuji krásné a vřelé přijetí u Šprňů, příjemné přivítání, přepychové chovatelské zázemí (přestože se jedná o menší chovatelskou stanici), množství rad a úsměvných příběhů... hodiny utíkaly, přímo pádily. Cesta domů, ač přes 200 km daleká, utíkala bezproblémově, snad jen zčeřena pomyšlením na přivítání doma, neboť o novém členu domácnosti nikdo předem nevěděl a doma byli dva další psi - kříženci špice. Nutná zastávka u Dáši Marouškové a s podporou a dodáním odvahy poslední čtvrthodinka domů. Doma jsem při vystupování z auta pronesl větu, že jsem si dovezl kamaráda, který u nás bude bydlet a na zem postavil krabici s malým páleným kokřím drobečkem. Ten si získal přízeň všech ostatních členů domácnosti pouhým pohledem, takže nebylo třeba dalších řečí.
Naše společné soužití s Denym trvalo bohužel necelé tři roky. Dne 10.8.2000 Deny zahynul pod koly auta při nácviku na podzimní zkoušky, kdy se po krajnici vracel zpět na louku od pronásledovaného zajíce. Chybělo pár metrů a byl by přeskočil příkop a vrátil se pln radosti, elánu a pocitu vítězství zpět...
Později se naše smečka začala rozrůstat a v současnosti v naší chovatelské stanici působí další psi. V současné době u nás působí jeho dcera ADINA Z PETROVY PÁLENKY a dále svoji výstavní kariéru začíná jeho vnuk - černý s pálením Endy excellent tan z petrovy pálenky. Doufáme, že naše cesta vede správným směrem. Čas ukáže .....
(jaro 2002)